Běžné chyby v angličtině pro rusky a ukrajinsky mluvící lidi

Angličtina je pro nerodilé mluvčí náročný jazyk, protože existuje mnoho výjimek z vyučovaných gramatických pravidel. Navíc pravopis mnoha slov v porovnání se způsobem jejich výslovnosti nemá žádnou logickou zákonitost. Bohužel jediným způsobem, jak se je naučit, je naučit se je nazpaměť. 

Jako rodilý mluvčí angličtiny, který studuje ruský jazyk již více než 20 let, uvedu nejčastější chyby, kterých si všímám při čtení textů nebo poslechu rozhovorů rodilých mluvčích ruštiny/ukrajinštiny.

Mluvení

Největší chybou, kterou slyším při poslechu rodilých mluvčích ruštiny, je výslovnost písmene „i“ v angličtině. Například:

„Velké prase žilo ve stodole“. 

Většina rusky mluvících lidí bude písmeno „i“ v této větě vyslovovat stejně jako ruské „i„. To není správné a při poslechu rodilým mluvčím angličtiny je výslovnost této věty velmi nešikovná. 

Dobrou zprávou však je, že na to existuje velmi snadná oprava, díky které může rodilý mluvčí ruštiny znít téměř jako rodilý mluvčí angličtiny. Tím je jednoduše vyslovit „i“ stejně jako ruské písmeno „ы„. Pokud si znovu přečtete výše uvedenou větu a správně vyslovíte „i“ pomocí zvuku ruského písmene „ы„, budete překvapeni, o kolik lépe to zní a o kolik srozumitelnější to bude při rozhovoru s rodilým mluvčím angličtiny. 

Písemná gramatika

Články

Každý rusky mluvící člověk, kterého jsem v životě potkal, se potýká s články. Podle toho, co vím, je to proto, že se ve školách a na univerzitách nikdy neučí správně anglické články. Používání „A“, „An“ a „The“ není při správné výuce tak obtížné a má obrovskou sílu na posílení významu anglické věty. 

Tady jsou základní pravidla:

Články jsou jednoduše způsob, jak:

• zdůraznit důležitost něčeho
• vyjádřit, že dané téma již bylo v konverzaci zmíněno
• záměrně či nezáměrně skrýt některé informace o probíraném tématu 

Pokud někdo řekne: „Mám doma a auto.“, z věty poznám, že v domě tohoto člověka je auto, není to příliš důležité auto a v domě mohou být i jiná auta, stejně jako ono. 

Pokud tatáž osoba řekne: „Mám doma to auto.“, pak okamžitě vím, že má na mysli auto, o kterém jsme již dříve mluvili, nebo je to auto nějakým způsobem důležité a v domě této osoby nejsou jiná auta jako ono. 

Přidáním dalšího důrazu na slovo „the“ navíc zvýšíte jeho důležitost ve větě. Například když napíšu „Mám doma TENTO automobil“ se silným důrazem na slovo „TENTO„, pak vím, že se mi píšící nebo mluvící osoba snaží říct, že tento automobil je velmi důležitý a že žádný jiný takový neexistuje. 

Dalším příkladem může být, když někdo řekne: „Jdu do obchodu„. To mi říká, že se dotyčný buď ještě nerozhodl, do kterého obchodu půjde, nebo to ví, ale nechce mi říct, do kterého obchodu přesně jde. 

Pokud stejná osoba řekne „Jdu do obchodu.“, pak mi to říká, že přesně ví, do kterého obchodu jde, a/nebo je to obchod, o kterém jsme se nedávno zmínili v našem rozhovoru. 

Stejně jako dříve můžeme klást dodatečný důraz na obchod zmíněný ve výše uvedeném odstavci, pokud ve větě zdůrazníme slovo „ten„. Pokud své ženě řeknu: „Dnes večer jdeme do restaurace.“, bude vědět, že někam jdeme, ale že jsme se buď ještě nerozhodli, do které restaurace půjdeme, nebo to před ní záměrně tajíme. 

Pokud řeknu: „Dnes večer jdeme do restaurace.“, bude vědět, že jde o již vybranou restauraci, a s největší pravděpodobností její další otázka bude: „Do které restaurace jdeme?“

Pokud opět řeknu: „Dnes večer jdeme do TÉ restaurace.“ a přidám další důraz na slovo „ta“, bude vědět, že se jedná o velmi výjimečnou restauraci a že žádná jiná taková neexistuje. 

Použití slova „an“ na rozdíl od slova „a“ je samozřejmě jen otázkou prvního písmene následujícího slova. Pokud je prvním písmenem následujícího slova samohláska „a, e, i o, u„, pak se použije člen „an„. 

Příklad:

• Mám jablko.
• Mám an deštník. 

Jedinou výjimkou z tohoto pravidla je případ, kdy existuje slovo nebo zkratka, která začíná na „u“ a vyslovuje se „vy“. Pokud slovo nebo zkratka začíná samohláskou „u“, pak se podíváte na další slovo následující za zkratkou, abyste určili, zda bude článek a nebo an. 

Příklad:

• Dnes večer se v New Yorku uskuteční schůzka.
• Dnes večer se v New Yorku uskuteční jednání Organizace spojených národů.
• Dnes večer se v New Yorku uskuteční a zasedání OSN.
• Na mém dvorku je nechtěný pes. 

Výše uvedené články ve druhém a třetím příkladu se nemění, protože jak OSN, tak OSN začínají hláskou „vy„.

V posledním příkladu se používá „an„, protože „u“ slova „nechtěný“ se nevyslovuje jako „vy„.

Používání čárek

Ruské slovo „кажется“ způsobuje při překladu do češtiny opravdu hodně chyb v kladení čárek. V ruštině byste řekli „кажется, что он доволен“. To se často překládá přímo jako „zdá se, že je rád“, přičemž čárka se klade za slovo „zdá se“. V češtině je to nesprávné. Jednoduše byste napsali „zdá se, že je potěšen“ bez čárky. 

To samé platí pro slovo „пожалуйста“. Často se dělá chyba, když se čárka umístí před slovo „prosím“. V ruštině se správně píše věta „иди сюда, пожалуйста“, čárka se klade před „пожалуйста“. V češtině je to nesprávné a mělo by se to psát jako „přijďte sem, prosím“ bez čárky. 

Při psaní v angličtině si dávejte pozor na čárky. Používají se, ale zdaleka ne tak často jako v ruštině/ukrajinštině. Pokud jste v situaci, kdy si nejste jisti, zda čárku potřebujete, nebo ne, pak je obvykle lepší ji vynechat. Rodilý mluvčí vám bude rozumět tak jako tak. 

Délka věty

Správné psaní vět v angličtině je velmi důležité. Značně se také liší od způsobu psaní vět v ruštině. V ruštině jsou věty často krátké a přesné. Anglické věty jsou dlouhé a k dokončení věty se v nich hojně používají slova jako „and“, „as well as“, „which is“ nebo „which has“.

Mnoho rusky/ukrajinsky mluvících lidí napíše: „Dobrý den, jmenuji se Pavel. Jsem manažerem webdesignu ve své firmě. Sídlíme na Ukrajině.“ Ačkoli je tato věta gramaticky správná, je napsána na úrovni žáka 2. nebo 3. třídy základní školy. 

Správně by se tato věta měla napsat na úrovni dospělého člověka takto: „Dobrý den, jmenuji se Pavel a jsem manažerem webdesignu v mé společnosti, která se nachází na Ukrajině.“

Slova tabu

Jednou z největších chyb, kterých jsem se dopouštěl, když jsem začínal mluvit rusky, bylo předpokládat, že pokud slovo v angličtině a ruštině zní podobně, musí mít stejný význam. To je velká chyba!

Například: Lunatic a лунатик

V ruštině se jedná o člověka, který chodí ve spánku, nebo jak bychom řekli „náměsíčník“. 

V angličtině je to blázen neboli „сумасшедший“. 

Nejhorší a nejškodlivější běžný případ použití, který vidím při záměně významů podobně znějících slov, je u slova „схема“. V ruštině by se to dalo přeložit jako „schéma“. 

Co znamená „scheme“ v češtině? aфёра nebo мошенничество.

Kdysi jsem pracoval pro ukrajinskou společnost, která se snažila najít externí investory, kteří by pomohli vybudovat lodní plošinu v Černém moři. Vytvořili padesátistránkový nabídkový dokument, který rozeslali velkým dopravním a přepravním společnostem v západní Evropě a USA, aby se pokusili získat zájem o svůj projekt. 

Jedna z prvních vět, kterou použili ve své obchodní nabídce, zněla: „Rádi bychom vás pozvali k účasti na našem programu. “ Není třeba dodávat, že s nimi nikdo nechtěl obchodovat a že po takovém strašném omylu museli propustit všechny své zaměstnance a zavřít dveře své společnosti. 

Vhodnou alternativou k ruskému slovu „схема“ by bylo „plán“, „nabídka“ nebo „program“ v závislosti na kontextu věty.

Nejlepší způsoby, jak se zlepšit 

Podle pozorování ostatních lidí, kteří se učí cizí jazyky, a podle vlastních zkušeností je nejlepším způsobem, jak se zlepšit, poslech americké/anglické hudby a sledování amerických/anglických filmů. Slyšet, jak lidé mluví, a zapamatovat si věty a fráze pomocí hudby a filmů je super výkonné a může urychlit proces. 

I když jsou písničky nebo filmy hloupé nebo lehce otravné, stojí za to je poslouchat kvůli hodnotě znalostí angličtiny, které získáte. Otravnou písničku „Нас не догонят“ jsem musel před 20 lety poslouchat snad 100x a bylo to bolestivé, ale zároveň jsem se naučil spoustu ruských frází, které mi byly užitečné 🙂